Peníze mají jít raději učitelům

Vypráskat neziskovky ze škol. Jdou za nimi těžké prachy, které mají jít učitelům. Třeba ta, co ji podporuje Drahoš… Co slyšela první dáma Trikolóry mezi lidmi

REPORTÁŽ Školství, Evropská unie a další témata provázela besedu hnutí Trikolóra v pardubické restauraci Evropa, kam ve čtvrtek dorazili: poslankyně a místopředsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková, a spisovatel a hudebník Petr Štěpánek. Zaplněný sál naslouchal kritice inkluze a dalším postřehům z domácího dění, ale došlo také na diskusi kolem brexitu. Trikolóra tak pokračuje v kontaktních cestách po obcích České republiky, které jí mají pomoci k větší podpoře od voličů ve volbách krajských a hlavně v těch celostátních.

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková na začátku popsala, jak pracují na vzniku místních organizací, a navíc začínají sestavovat kandidátky do krajských voleb. Na konci února bude opět nejen s předsedou hnutí Václavem Klausem mladším jezdit po českých obcích a městech a představovat dosud čerstvý politický projekt voličům.

Na začátku akce také vysvětlovala, jak se vůbec dostala k politice. „Moje rodina byla vždy nějakým způsobem politicky aktivní a doma se politika vždy řešila. Můj dědeček si i kvůli činnosti v Sokole prošel třemi koncentračními tábory a za činnost v Sokole byl také v roce 1962 uvězněn znovu. Bratr podepsal Chartu77, takže politika byla doma všudypřítomná,“ vysvětlila první místopředsedkyně Trikolóry. Vzpomněla, jak dostala ředitelskou důtku na gymnáziu, kde pobíhala s peticí Několik vět, a také na cestu do Kanady, která měla trvat pouhé tři měsíce, avšak nakonec za mořem zůstala šest let. 

Majerová Zahradníková: Největším problémem školství je inkluze

A zazněl první dotaz z publika: „Byla Kanada už tenkrát tak sluníčková jako nyní?“ Podle Zuzany Majerové Zahradníkové nebyla: „V Kanadě jsem vnímala svobodu velmi pozitivně a žádné zákazy a restrikce tam tehdy nebyly. Rok 1993, kdy jsem tam odjela, byla hezká doba. Ale pro mne bylo vždycky důležité, že se vrátím do Olomouce.“

Zmínila také, že jednou z motivací jejího vstupu do politiky bylo školství, které historicky bývalo vizitkou země, včetně zastoupení učitelů: „Čeští učitelé vždy měli potenciál vnímat svoji práci jako poslání, protože za ty peníze musí jít o poslání, to nemůžete dělat z lásky k výplatě. V době, kdy já učila ve škole, tak prodavačka v Lidlu měla více peněz než já. Srovnání je trochu smutné, rozhodně se nechci nijak dotknout prodavačky v Lidlu, ale jen poukázat, že učitel – nejen díky studiu, ale i předávání znalosti a vědomostí, co je vlastně pro člověka jako základ do života víc, než vzdělání? – není správně ohodnocen,“ řekla Majerová Zahradníková.

Za největší problém českého školství označila zcela jistě inkluzi. Inkluze podle ní způsobuje všechny problémy, které se k ní přidružují, ať už šikana, špatné výsledky, nesplněné maturity… „Inkluze jako taková dostala školství do slepé uličky. V roce 2017 jsem odcházela ze školy a už tehdy mi kolegyně řekla, že má pocit, že děti ve třídě už bude asi jenom hlídat.“ Vzpomněla na vlastní zkušenosti s výukou a popsala, jak těžké je zvládnout děti různých úrovní v jedné třídě. Upozornila na byrokratické představy o podobě hodiny ve škole, ve srovnání s realitou. „Když jsem to spočítala, zbylo mi asi pět minut na samotnou výuku.“

„Společnost, která není vzdělavatelná, je lépe manipulovatelná“

Upozornila, že česká speciální pedagogika bývala inspirací pro další země. „Speciální pedagogové a školy jako takové dokážou, co dítě jinak nikdy nemá šanci zvládnout. Na speciální škole se dítě od první do deváté třídy ve skupině deseti dětí naučí číst, podepsat se, spočítat si peníze a naučí se další dovednosti, takže bude schopno se vyučit. Na základní škole propadne jednou na prvním stupni, protože víckrát nemůže, jednou na druhém stupni, protože víckrát nemůže a kantoři pak přimhouří oči a nechají ho proplout. Takže v deváté třídě neumějí nic, kdežto ve speciální škole by to uměli. Kam to má dovést společnost? Společnost, která není vzdělavatelná, je lépe manipulovatelná,“ řekla.

A uzavřela téma veršem Jiřího Žáčka: Z hlav se setnou ti, co přeční, jen průměrní jsou věční. A to – podle místopředsedkyně hnutí Trikolóra – je situace českého školství.

Petr Štěpánek, jenž zároveň působil jako průvodce večerem a pokládal stranické kolegyni otázky, zabrousil k úloze a významu neziskových organizací ve školství.

Zmínil například neziskovku EDUin, kterou prý podporuje senátor Jiří Drahoš. „Přitom ovlivňuje projekty a podílí se na tom, co jde z ministerstva do škol, například projekty České spořitelny, která plácá, že učí děti finanční gramotnosti, ale jediný výstup na konci dne je, že si mohu otevřít studentský účet u České spořitelny. Vypráskala bych je ze školy, co tam mají co dělat? Jak je možné, že jsme dopustili, že v rámci výuky, v rámci pracovního školního dne mají děti místo učení a poznávání besedy o ničem?“

„A ještě dostávají omluvenky, aby chodili demonstrovat. O prázdninách nedemonstrují, proč?“ ptala se Majerová Zahradníková.

Štepánek: Peníze jdou neziskovkám, nikoliv učitelům

Petr Štěpánek navázal: „Za těma neziskovkama jdou velký prachy – ale místo, aby peníze šly učitelům a učitelé byli dobře zaplacení, a aby dobře naučili děti, tak se jim házejí klacky pod nohy tím, že složení žactva je různorodé a mají ve třídě nevzdělatelné děti. Peníze nejdou učitelům, ale neziskovkám, asistentům. Školství je černá díra, kam padá stále více a více peněz, ale neefektivně. Abych to uzavřel – z nejhoršího jsme uvnitř,“ řekl Štěpánek.

Poslankyně označila pedagogické asistenty za paradox, protože jeden asistent funguje pro jednoho žáka a dostává tedy plat za jednoho žáka. Na speciální základní škole je na deset dětí jeden pedagog. Role asistentů je navíc podle Majerové Zahradníkové špatně pochopena. „Protože asistenti nabyli představu, že jsou tam od toho, aby za děti pracovali. To rozhodně není jejich role. Musela jsem při psaní testu asistenty posílat na chodbu, protože si mysleli, že ho za žáky budou psát,“ vysvětlila. Jedinou cestou ven je podle ní zrušení inkluze.

Na dotaz, jak dostane stát učitele pro speciální pedagogiku zpátky do oboru, odvětila, že tito učitelé stále existují, jen dělají momentálně něco jiného, navíc je speciální pedagogika součástí základního vzdělání učitelů.

Pedagog Peterka z publika prohlásil rázně, že bude k situaci v českém školství ještě kritičtější: „Naše školství se nachází v zoufalé situaci. Obsahově, organizačně, tematicky, možná i personálně. Obdivuji vás s Václavem Klausem mladším, že jste byli ve školském výboru tak trpěliví a vysvětlovali vše členům, až vás trochu pochopili. Jak řekl Štěpánek, je to otázka politická – a já se ptám, kdo z poslanců i senátorů v obou komorách Parlamentu je schopen s vámi takto uvažovat a radikálně zákony změnit? Vždyť je to sranda, co se tam děje. Jednak je tedy problém na ministerstvu školství, aby bouchli do stolu vůči těm zoufalým neziskovkám. A jak jako odbornice vidíte šanci – podaří se alespoň 70procentní hladinu v Parlamentu přesvědčit, aby vás podpořili? Vždyť je to neúnosné.“ Po dotazu se ozval hlasitý potlesk přítomných.

Po Klausovi mladším sněmovní školský výbor nemá předsedu

„Souhlasím, že je to mnohdy neúnosné. V současnosti je to dost obtížné. Jednak ani jeden z nás nejsme členem výboru, protože Václava (Klause mladšího, pozn. red.) vyhodili z ODS, já jsem odešla, tím pádem mi ODS vzala všechny výbory. Dosud nemají předsedu, protože trvají na Baxovi (Martin, pozn. red.), který přes ostatní strany nikdy zvolen nebude. De facto takzvaný předseda či ten, kdo školský výbor v současnosti řídí, je a další dva roky bude Rais (Karel, pozn. red.) z hnutí ANO, který byl místopředsedou. V tomto ohledu se obávám, že musíme dva roky ještě vydržet. My jsme v opozici a víme, za kým jít, s kým se spojit a v rámci budoucnosti vše projednávat, ale v současnosti jsme stále jenom dva,“ připomněla počet poslanců ve Sněmovně za hnutí Trikolóra jeho první místopředsedkyně. Dodala, že záleží na voličích, zda hnutí získá takovou sílu, aby mohlo svůj program prosadit. Prohlásila také, že jediné, co Klaus mladší voličům slibuje, je to, že Trikolóra svůj program dodrží.

Jako „historický den poté“ Petr Štěpánek označil poslední den ledna 2020, poslední den členství Velké Británie v Evropské unii. „Zastavme se u tohoto historického dne, kdy poprvé nastává určitý regres. To, co se nabalovalo, se nabalilo do něčeho, co přestává dávat smysl. Významná země odchází.“

Poslankyně po skončení čtvrtečního jednání ve Sněmovně viděla v přenosu z Evropského parlamentu projev britského poslance Nigela Farage, jehož vždy sledovala pro jeho dynamičnost, která se jí zamlouvá. „Jeho poslední projev byl jiný. Byl už klidný, už měl úsměv na rtech a lehkost, ‚nesnesitelnou lehkost bytí‘, že se to nachýlilo. V závěru mávají vlaječkami a irská předsedkyně je vyzývá, aby odešli i s vlaječkami a vypnula mu mikrofon. Přála jsem si tam být. Bylo mi za ně velmi dobře – po tak dlouhé době tří let od referenda,“ shrnula Majerová Zahradníková.

Poslankyně: Chceme návrat před Lisabonskou smlouvu

Dodala také, že se setkává s názory, proč v programu nemají za hnutí Trikolóra odchod z Evropské unie. Podle poslankyně to není věc na pořadu dne. Parafrázovala Nigela Farage, že Velká Británie začala a budou pomáhat těm, kdo se vydají stejným směrem. Současně upozornila, že odchodem Británie z EU Česko ztratilo v rámci EU významného spojence, což nepovažuje za dobré. Štěpánek zdůraznil, že říci – „vystoupíme!“ – je velmi jednoduché. „Ale když jsme viděli, jak zametali s tak velkou zemí, jak by asi zametali s námi?“ ptal se.

Zuzana Majerová Zahradníková připomněla, že byla proti vstupu ČR do Evropské unie už v době referenda u nás, kdy začínala mít pocit, že se nejedná o společenství sobě rovných, ale těch „rovnějších“ – a zbytku: „Nemáme v programu jasně uvedeno, že si přejeme návrat před Lisabon. Tedy chceme zachovat volnost obchodu, ale nechceme, aby Evropská unie ovlivňovala naši azylovou a migrační politiku a naše právo jako takové. Opravdu 57 procent zákonů, které ve Sněmovně řešíme, jde z Evropské unie. To nejsou vládní návrhy, ale přijmout se musí. S Václavem jsme i v rámci ODS vždy hlasovali proti. To je jediné, co jsme zatím schopni udělat. Suverenita je pro nás – a tím je program, doufám, protknut a lidé to cítí – zásadní. A jsme si vědomi, kam to zachází.“

Avšak samotné vystoupení z EU není jednoduché. Poslankyně podpořila případné hlasování v referendu o vystoupení z Evropské unie, protože naprosto stejným právem Češi rozhodovali o vstupu. Domnívá se, že by šlo o zajímavý a důležitý podnět pro všechny politiky, kdyby se běžný občan vyjádřil, a ten čas prý dozraje. Varovala však, aby referendum doprovázela tehdejší mediální a propagační masáž v roce 2005, kdy se prakticky hlasovala o vstupu do jiné Evropské unie, která se za patnáct let výrazně změnila.

„Arogance moci Evropské unie“

Další dotaz z publika navázal na téma: „Co říkáte na výrok nové předsedkyně Evropské komise, aby se Evropská unie stala Spojenými státy evropskými? To znamená, že vše začíná nabírat na obrátkách. Začínají přitvrzovat, už se s tím vůbec neskrývají. Čím dříve vystoupíme, tím lépe. Pak k tomu bude menší šance vzhledem k vývoji v Bruselu, který je šílený.“

Zuzana Majerová Zahradníková zareagovala slovy o „aroganci moci“, na kterou jsou Češi hodně citliví. „Dříve přikazoval bolševik – ale ona se tak Evropská unie v současné době chová, arogance je nebývalá, je to jen otázka času. Maďaři i Poláci mají také dobrý naturel a jednou budeme za tuhle čtyřku velmi vděční. Ano, pokud takové schůdky budou čím dál častější, nálada bude eskalovat a dostaneme se do bodu, že budeme chtít udělat referendum příští rok. Čím více nás budou tlačit, tím více se budeme ozývat. Nejsme stádo. Nikdy jsme to neměli v povaze a okolní národy také ne. Země východního bloku si zažily svoje a víme, co nechceme opakovat, takže se rohlíkem opít nenecháme. Já určitě ne,“ shrnula Majerová Zahradníková s tím, že pro své duševní zdraví podobné projevy neposlouchá. Přirovnala to ke stejné ráně, jako je pustit si Otázky Václava Moravce v nedělní poledne, kdy má člověk v klidu obědvat. Prohlásila to za smíchu posluchačů za český masochismus.

Štěpánek: Probíhá čaputizace politiky

Obavy obou zástupců Trikolóry prý vyvolává Slovensko. Petr Štěpánek to nazval „čaputizací politiky“. A dotaz směřoval k Majerové Zahradníkové – zda se neobává, že si vlivné zákulisní mediální skupiny vypěstují českou Čaputovou nebo Čaputu, protlačí ho a tím vrazí klín do politiky.

A následovala výměna s poslankyní, která odvětila: „Oni už si ho pěstují minimálně rok, pana generála, čím dál více se podobá tatíčkovi Masarykovi, čím dál více dává rozhovory do médií… když se prezidentovi přitíží, tak je s generálem nějaký rozhovor…“

„Myslíš toho generála, který přísahal věrnost socialismu a komunismu?“ ptal se Štěpánek.

„Přesně toho generála Pavla (Petr Pavel, pozn. red.), který je navíc vcelku pohledný a je to definitivně silnější karta než Drahoš. Takže takového už tady máme,“ sdělila Majerová Zahradníková.

Jeden z posluchačů ke konci rozvinul diskusi na téma mizející pravice a levice v České republice, s tím, jaké jsou šance na parlamentní spolupráci při současném rozložení politických sil. „Ptají se nás často, jestli půjdeme s Babišem. Já to nevím, já to neřeším. Já řeším, abychom dosáhli co nejlepšího výsledku. A uvidíme, jak to bude po volbách,“ prohlásil Štěpánek.

Rozhovor převzat z Parlamentních listů (zde)

Jsem Zuzana Majerová Zahradníková a od 2017 jsem poslankyně PSP ČR za Olomoucký kraj. S Václavem Klausem mladším jsem v roce 2019 založila politické hnutí občanů TRIKOLÓRA a stala jsem se první místopředsedkyní hnutí TRIKOLÓRA.
Komentáře