O našich věcech se má rozhodovat doma, ne v Bruselu

Na začátku svého profilu na webu má Zuzana Majerová Zahradníková příznačný citát Elberta Hubbarda: „Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“ „Řídím se jím každý den. Kdo nic nedělá, nic nepokazí. Chyby děláme všichni, nicméně jsou vždy velmi dobrý zdroj poučení se, pokud si je uvědomíme. A i když to někdy bolí, zpětně je to cenná zkušenost. Vy to snad máte jinak?,“ říká na začátku našeho rozhovoru Zuzana Majerová Zahradníková, poslankyně a spoluzakladatelka politického hnutí Trikolóra.

Co znamená pro vás slovo spravedlnost?

To je velmi široký pojem. V ideálním světě bych Vám řekla, že spravedlnost je, když ten kdo činí dobro je odměněn a ten kdo činí zlo souzen. Ale nežijeme v ideálním světě a také nám nikdo neslíbil, že život bude spravedlivý.  A proto je důležité a nutné pro ni neustále něco dělat. Platí to v rovině osobní, společenské i politické. Nikdy není dobojováno. Jako studentka-maturantka jsem běžela na „barikády“ sametové revoluce, teď jako politička v tom jsem taky až po uši. A věřte, že bezpráví je něco, co mě rozpaluje do běla bohužel poměrně často.

Jak se chystáte na letošní krajské volby?

Úplně jinak, než jsme původně zamýšleli. Reagujeme za pochodu. Přednost má teď všechno to ostatní, co se kolem nás děje v souvislosti virovou pandemií. Ale nebojte, my něco vymyslíme. Ve správný čas. Samozřejmě jsme ale rozhodnuti do voleb jít, uspět a odpracovat si nejen předvolební kampaň.

Jak vnímáte současnou situaci? Jak se, podle vás, změní život v české i v celosvětové společnosti po zvládnutí pandemie? Z čeho si vzít ponaučení?
Myslím, že jsme na křižovatce, možná přesněji na křižovatkách. Co se týká koronaviru, myslím, že první fázi jsme zvládli dobře. Epidemiologická opatření zafungovala. Nákazu se podařilo zbrzdit, máme ji pod kontrolou, nenastalo zahlcení zdravotnických zařízení. Teď je ale potřeba korigovat směr a začít vracet společnost, ekonomiku a celý náš život zpátky do normálu. Co se týká politických křižovatek, měli bychom z toho, co prožíváme, také vyvodit několik závěrů. V dobách, kdy se nám daří, musíme bezpodmínečně víc šetřit, a ne se dál a dál zadlužovat. Tohle jsme propásli. A projedli. Deficitní rozpočty v dobách ekonomického růstu jsou zločin. Přesně tenhle polštář nám teď chybí. A to vůbec nejdůležitější ponaučení je, že když jde opravdu do tuhého, nikdo jiný než my sami se o nás stejně nepostará. Nejde o to zpřetrhat všechny vazby se zeměmi EU, ale o našich věcech se musí rozhodovat doma, ne v Bruselu.  

Co v současné době děláte?
Jsem na tom úplně stejně jako všichni ostatní. Ve všem tom provizoriu se snažím žít a pracovat co nejvíc normálně. Teď se třeba připravuji na jednání ve sněmovně.

Vím, že jste dělali s Trikolórou hodně kontaktní kampaň a navštěvovali jste regiony v rámci České republiky. Jak funguje hnutí v době karantény?

V tom se také nijak nelišíme od ostatních. Kontaktní kampaň jsme samozřejmě přerušili, osobní styk omezili, hodně fungujeme on-line, nejen na sociálních sítích, ale také prostřednictvím videokonferencí. A spousta z nás pomáhá, kde může. Například naši členové a členky v Olomouckém kraji od začátku denně šili a roznášeli roušky potřebným- prodavačkám, seniorům, sousedům, zdravotníkům, do Domovů důchodců atd. Podařilo se mi v počátku epidemie zdarma sehnat u jedné firmy tzv. záchranný balíček s desinfekcí a respirátory pro praktické lékaře, dobrovolníky a všechny, kdo mě formou mé výzvy na sociálních sítích oslovili o pomoc. 

Jak si myslíte, že se k sobě, v době karantény, chováme? Z pohledu matky, političky, občana, dcery, učitelky…

Budu mluvit za sebe. Jako máma se samozřejmě bojím o své děti a udělala bych pro ně první poslední. Jako politik si uvědomuji svoji spoluodpovědnost za správu věcí veřejných. Ale snažila jsem se i pomáhat, kde bylo v kraji třeba a rozdávat do okolí pozitivní náladu a radost z malých věcí a úspěchů našich firem v boji s koronavirem.  Jako občan respektuji povinnosti, ale zároveň jsem si vědoma svých práv. Jako dcera jsem se starala a starám o své staré rodiče. Jako učitelka jsem se snažila všem vysvětlit, že stejně důležité jako chránit naše zdraví, je chránit také naše svobody. Většina lidí to má asi podobně.

Máte své sny a své vytyčené cíle?

Nejlepší je, když se sny a cíle protnou. Párkrát se mi to už podařilo. V rodinném životě i v tom politickém. Ale život ještě zdaleka nekončí, takže můžu snít i cílit dál.

Kde se cítíte nejlépe?

Těch míst je víc. Odpověď na první dobrou je, že samozřejmě doma mezi svými nejbližšími. Ale nejen tam. Když jde o něco opravdu důležitého, tak i na politických barikádách. Když o nic nejde, tak na hudebních festivalech. A vůbec nejlepší na vyvětrání hlavy je to na chatě v Petříkově. S nejbližšími.

Čeho chcete v politice dosáhnout, a jsou tyto snahy reálné?

Skoro všechno je reálné. Nestačí ale jen snít, je třeba pro to taky hodně udělat. Prostě si to odpracovat. To platí i o Trikolóře. Dílčí cíl jsou teď krajské a senátní volby, hlavní cíl jsou sněmovní volby v příštím roce. A náš co nejlepší výsledek.

Co byste vzkázala čtenářům Olomoucké drbny?

Buďme trpěliví, buďme pokorní, buďme ale také sebevědomí a kritičtí a nebojme se ozvat, když se nám něco nelíbí. A využijme zkušenost této doby, kdy jsme se tak trochu “vrátili k sobě” a uvědomili si, kolik toho umíme a jak je fajn být k sobě milí a mít se blíž. 

Rozhovor publikoval časopis Olomoucká drbna zde

Jsem Zuzana Majerová Zahradníková a od 2017 jsem poslankyně PSP ČR za Olomoucký kraj. S Václavem Klausem mladším jsem v roce 2019 založila politické hnutí občanů TRIKOLÓRA a stala jsem se první místopředsedkyní hnutí TRIKOLÓRA.
Komentáře