"Největší chyba, kterou v životě můžete udělat,
je mít pořád strach, že nějakou uděláte."
Elbert Hubbard
Jsem Zuzana Majerová
Můj život je spjatý se třemi místy, které mě velmi ovlivnily. Olomouc, kde jsem se 28.6.1972 narodila a žiji, Jesenicko, kde mám spoustu přátel a znám tam téměř každý strom, a Britská Kolumbie v Kanadě, kde jsem žila šest let a naučila se vnímat odlišnosti našich kultur.
Volné chvíle v dětství jsem trávila nejčastěji v Jeseníkách, tam jsou kořeny mé lásky k horám a zimním sportům. V Olomouci jsem studovala gymnázium v Hejčíně, a když jsem byla ve čtvrtém ročníku, přišla listopadová revoluce. Organizovala jsem stávku studentů na našem gymnáziu a byla šťastná ze změn, které nastaly. Jelikož jsem byla odmala vedena ke vztahu k umění, rozhodla jsem se studovat na Filozofické fakultě Univerzity
Palackého v Olomouci dějiny výtvarného umění. Ve třetím ročníku jsem studium přerušila a odcestovala do Kanady.
V Kanadě jsem se intenzivně věnovala studiu angličtiny a narodil se mi tam můj první syn. Hodně mě ovlivnil rovný a upřímný přístup tamních lidí k životu, kde slovo platí a sliby se plní. Po šesti letech jsem se vrátila do rodné Olomouce. Pracovala jsem jako PR a projektová manažerka v neziskové organizaci P-centrum Sananim, které se zabývá léčbou a doléčováním závislých osob.
Po necelých dvou letech jsem začala podnikat v oboru překladatelství, tlumočení a jako lektorka a učitelka anglického jazyka. V této činnosti jsem
aktivní do současnosti. V letech 2009 – 2010 jsem pracovala v nadnárodní společnosti Dermacol Brno na pozici klíčové a projektové manažerky zahraničního obchodu. V září 2013 jsem také začala učit anglický jazyk na druhém stupni ZŠ, jelikož mě práce s dětmi inspiruje a baví.
V osobním životě trávím volný čas s rodinou nejen v Olomouci, ale i na chatě v Jeseníkách. Rádi cestujeme a poznáváme krásy naší země. Mezi mé další záliby patří literatura, tanec, hudba a dobré jídlo. Mám dva syny, tři kocoury a psa, takže se doma rozhodně nenudíme.
Můj vztah k politice
Angažovanost pro druhé a smysl pro spravedlnost je protkán životem celé mé rodiny. Velkou inspirací pro mě byl můj dědeček František Dvořák, zanícený sokol – náčelník Smrčkovy župy Sokolské v Olomouci, který po celý svůj život bojoval za pravdu a spravedlnost a byl za to i stíhán. Za války strávil za činnost v Sokolu tři roky v koncentračních táborech, v roce 1962 byl opět zatčen za protistátní činnost. Čtyřicet let byl předsedou atletického oddílu v Olomouci, vybudoval zde atletický stadion, kde se na jeho počest běhá Memoriál Františka Dvořáka.
Již od dětství jsem si ráda vytvářela sama na věci svůj názor, a tudíž byla v neustálém konfliktu s tehdejším režimem. Na gymnáziu jsem se účastnila již před listopadem 89 všech protikomunistických demonstrací v Olomouci a Praze, podepsala jsem petici Několik vět a s příchodem Listopadové revoluce jsem organizovala stávku studentů na hejčínském gymnáziu. Byla to krásná doba plná euforie, naděje a očekávání.
V roce 2009 jsem vstoupila do ODS, kdy jsem přebrala štafetu po svém otci Františku Dvořákovi, který byl členem ODS od jejího založení. V dubnu 2019 jsem vystoupila z ODS a s Václavem Klausem mladším jsem založila politické hnutí Trikolora. Cesta k Trikoloře byla dána mými osobními a intenzivními zkušenostmi z poslanecké sněmovny. Politiku vnímám jako zodpovědnou službu společnosti. Nadevše si cením upřímnosti a ctím svobodu názorů. Prostřednictvím svého působení chci pomoci šířit pravicové postoje a pozitivně ovlivňovat dění kolem sebe. Věřím, že když to stejné udělá víc a víc lidí, bude se politika zlepšovat a přibližovat všem.