Nechápou to? Tak vyměnit! Majerová Zahradníková to spočítala „duhové“ České poště

Česká pošta má dost co zlepšovat v posílání balíků. A pokud má potřebu vyjádřit se k nějakému společenskému tématu, měl by státní podnik spíše podpořit tradiční rodinu. Jenže „rakovina pokrokářského aktivismu“ podle Zuzany Majerové Zahradníkové, lídryně kandidátky Trikolora Svobodní Soukromníci, už dávno zasáhla i Česko.

Co jako zastánce normálního světa říkáte na počínání České pošty, která začala aktivisticky podporovat přehlídku sexuálních menšin Prague Pride? Má právě toto být rolí služby podřízené ministerstvu vnitra? 

Namísto duhového populismu bych od státního podniku spíše očekávala, že podpoří tradiční rodinu. A úplně nejlepší by bylo, kdyby namísto duhových krabic pošta zlepšila svoje doručovací služby. Pokud tohle management nechápe, je třeba ho vyměnit.  

Ono ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka projevuje tyto tendence stabilně. Podpora nejrůznějších akcí proti „dezinformacím“, každoroční zprávy o extremismu… Plní podle vás ministerstvo vnitra svou úlohu tak, jak by podle vás mělo? 

Rakovina pokrokářského aktivismu, která ničí normální svět, už dávno zasáhla také českou politiku. Pokud tohle nebezpečí nevidí ministr vnitra, ba dokonce mu aktivně otevírá dveře, je potřeba vyměnit i takového ministra. V říjnových volbách k tomu mají naši občané tu nejlepší příležitost. 

S těmi ministerstvy je to vůbec složité. Ministerstvo zdravotnictví zase nedokáže napsat návrh protiepidemického opatření tak, aby mu jej soudy nevrátily…  

Tenhle právnický a úřednický amatérismu je opravdu do nebe volající. Nejvyšší správní soud ruší jedno ministerské opatření za druhým. Ministerstvo zdravotnictví navíc vytvořilo takový zmatek, že žádný občan už se v tom prakticky nevyzná, co ještě platí, a co už ne. Taková opatření nelze dodržovat, ani kdyby k tomu lidé měli tu nejlepší vůli. Ale ani ta už tu není. Existují tu vedle sebe dva paralelní světy. Nereálný svět ministerských opatření a reálný svět normální lidí, kteří na všechny ty Vojtěchy, Arenbergery a Blatné už zvysoka kašlou.

A do třetice. Ministryně práce Jana Maláčová v doprovodu svého spolukandidáta Matěje Stropnického začala osobně provádět kontroly v továrnách, zda je tam dodržováno pracovní právo. Je podle vás úlohou ministra, aby chodil na inspekce do továren? 

O Maláčové platí dvojnásob to, co jsme řekla o Hamáčkovi. Ne nadarmo se jí ve Sněmovně říká Venezuela. Rozdávat populisticky z hromady, na které nic není, protože vláda vytvořila bilionovou sekeru – připomínám, že bilion je tisíc miliard – a vytvářet tím dluh ještě větší, to dokáže i cvičený šimpanz. Říká se, že kde nic není, ani smrt nebere. Venezuela Maláčová ano. Stejné je to s těmi jejími „kontrolami“. A rudozelený Stropnický, ten u toho už vůbec nemá co pohledávat. Z jeho nedávného rozhovoru jsem měla pocit, že dospěl a prozřel… bohužel to byl jen pocit. 

V posledních dvou volebních obdobích velmi narostla role státu, množství věcí, do kterých zasahuje, i počet úředníků. Vaše koalice to dlouhodobě kritizuje. Co v tomto směru chystáte konkrétně, pokud byste ve volbách uspěli? 

Počet úředníků narostl za osm let vlády ČSSD a ANO opravdu giganticky. A máte snad pocit, že státní instituce fungují výrazně lépe? Vůbec ne. Naopak. Pomyslným komínem zbytečně vylétá rok od roku více peněz. Možná by stačilo navrátit se k počtům úředníků z roku 2013, tedy než začala vládnout tahle garnitura. Každopádně bude potřeba udělat pořádný audit a pak bez milosti pokrátit úřadům peníze a ty zbytné úřady, a že jich je, úplně zrušit.  Chceme také zjednodušit a zpřehlednit výběr daní, zavedeme jednotnou daň ve výši 15 %. Garantuji vám, že snížení daní povede ke zvýšení jejich výběru. Zafungovalo to tak ve všech zemích, které se k tomu odhodlaly. Naposledy v Irsku. 

V Maďarsku chystají referendum o návrhu zákona o zamezení propagace LGBT a pedofilie mezi mládeží. Chtěla byste něco takového uspořádat i v ČR? A jaký je obecně váš postoj k referendu a k prvkům přímé demokracie?  

Maďarsko postupuje správnou cestou. Jak v tom, jaký zákon o LGBT+ přijalo, tak v tom, že se svých vlastních občanů chce po negativní reakci EU zeptat, co si o tom myslí. Proti referendům, která se občanů ptají na takhle důležité otázky, vůbec nic nemáme. Nepleťme si to ale s přímou demokracií. Zákony takhle přijímat nelze, protože každý zákon má spoustu paramentů, a ne jen odpověď ano, či ne, tedy zdali občané něco chtějí, nebo nechtějí.

Rozhovor vyšel na portálu Parlamentní listy ZDE.